Charakteristika školy a ŠVP
Učební plán
Učební osnovy
Školní projekty
Hodnocení žáků a autoevaluace školy
|
Člověk a společnost
Realizuje se obsah vzdělávacího oboru Výchova k občanství RVP ZV, část vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví RVP ZV a vzdělávací obsah tématického okruhu Svět práce oboru Člověk a svět práce RVP ZV.
Předmět přináší informace z řady humanitních oborů, které umožní žákům kriticky reflektovat společenskou skutečnost a posuzovat různé přístupy k řešení každodenních problémů. Přispívá k uchování kontinuity tradičních hodnot naší civilizace, posiluje respekt k základním principům demokracie a evropanství. Podporuje vědomí neopakovatelnosti a jedinečnosti života, významu lidské důstojnosti. Připravuje žáky na zodpovědný občanský život v demokratické společnosti.
Žák je veden k tomu, aby zejména
- sbíral informace k vybraným tématům z nejrůznějších zdrojů
- systematicky pozoroval reakce, chování a jednání lidí v různých situacích
- sledoval aktuální politickou situaci, prezentoval svá hodnocení
- získal přehled o svém možném budoucím pracovním zařazení
- diskutoval nad aktuálními tématy
- čerpal poučení z toho, co si druzí lidé mysli, říkají a dělají
- si uvědomil odpovědnost za vlastní zdraví i zdraví druhých
MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace základních společenských hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakující se prostředky v médiích (ve zpravodajství, reklamě i zábavě)
Stavba mediálních sdělení
příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií); principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a užitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající)
Vnímání autora mediálních sdělení
identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; uplatnění výrazových prostředků pro vyjádření a zastření názoru a postoje; výrazové prostředky uplatněné se záměrem manipulace s názorem a postojem; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotový význam tohoto výběru
Fungování a vliv médií ve společnosti
organizace a postavení médií ve společnosti; faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti) ; role médií v politických změnách
Tvorba mediálního sdělení
uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení
Práce v realizačním týmu
redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce
Uživatelé
(vědomí síly a významu aktivního přístupu ke všem podnětům)
- co je veřejnost, publikum, občané, uživatelé, konzumenti
- jak vzniká čtenářská/posluchačská/divácká skupina, co je cílová skupina
- média pro vybrané skupiny (pro mládež, pro ženy, pro zájmové skupiny)
- jak se měří a popisuje publikum (náklad, čtenost, sledovanost, podíl na trhu)
- co je aktivní publikum, „sémantická moc“ publika (volnost vyložit si sdělení po svém)
- návyky při konzumaci médií (strukturace dne podle médií – čtení novin či časopisu, sledování televize, „boj o dálkové ovládání“, uspořádání nábytku vzhledem k televizi apod.)
- sledování a popis návyků při užívání médií v rodině/třídě/skupině a jejich rozbor
- ohlasy čtenářů/diváků/posluchačů na pořad, formulace názorů, napsání souhlasné či nesouhlasné reakce
Účinky mediální produkce a vliv médií
(aktivní přístup k utváření vlastního intimního i společenského prostředí)
- vliv médií na uspořádání každodenního života (od denního rytmu přes rozestavění nábytku po výběr konverzačních témat)
- předpokládané či skutečné vlivy některých mediálních obsahů na vnitřní rozpoložení jedince (násilí, pornografie)
- vlivy celospolečenské a kulturní (vliv na jazykovou kulturu, sdílené společenské hodnoty, stabilitu společnosti, sport apod.)
- činnost „mediální poradny“ (jak rozpoznat návyky mediální konzumace a jak je měnit)
- příprava televizní či rozhlasové diskuse na téma „vliv médií“ (vliv násilných obsahů, vliv médií na rodinný život, vliv médií na podobu sportu apod.)
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA
Základní podmínky života
voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení); ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota ovzduší u nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině); ochrana biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy - biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí)
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství; doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace); průmysl a životní prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály a jejich vlivy na environment, vliv právních a ekonomických nástrojů na vztahy průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a udržitelný rozvoj společnosti); odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny); ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek, právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z okolí) změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); akce zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Den životního prostředí OSN, Den Země apod.)
Vztah člověka k prostředí
naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní a synergické působení, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás)
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
Kulturní diference
jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti; člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání vlastního kulturního zakotvení a respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinci nebo příslušníci etnik žijící v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě
Lidské vztahy
právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci, ať patří k jakékoli kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační skupině; vztahy mezi kulturami - vedou nejen ke vzájemnému obohacování různých kultur, ale i ke konfliktům vyplývajícím z rozdílnosti kultur; předsudky a vžité stereotypy - jak mohou vést k diskriminaci; důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu slušného chování - základní morální normy; význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, představa ocitnutí se v roli druhého; lidská solidarita, pomoc při zapojování žáků jiné kultury do kolektivu třídy
Etnický původ
rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost; postavení národnostních menšin; základní informace o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti - jejich rozpoznávání a důvody vzniku
Multikulturalita
multikulturalita současného světa a vývoj v budoucnosti; multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy různých jazyků - žádný není nadřazen jiným jazykům; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání
Princip sociálního smíru a solidarity
odpovědnost každého jedince za to, aby byla odstraněna diskriminace a předsudky vůči etnickým skupinám; dovednost žít nekonfliktně v multikulturní společnosti; aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti, aby vyhovovala všem - i minoritním skupinám; otázka lidských práv, nejdůležitější dokumenty
Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí
- Jak se mohu naučit využívat jazykovou a kulturní pluralitu pro potřebnou diskusi jazykové a kulturní rozrůzněnosti (v ČR, v Evropě)
-Jakými prostředky mohu rozvíjet své jazykové kompetence pro kontakt a spolupráci s příslušníky jiných etnik (v ČR, v Evropě)
- Na které instituce a organizace (v ČR, v Evropě) se mohu obrátit se žádostí o pomoc při řešení problémů multikulturního charakteru
- Jak používat jazyk, aby byl zbaven rasistických a diskriminujících výrazů
- Jak mluvit o jiných lidech jako o bytostech, které se odlišují rasovou či etnickou příslušností, náboženstvím, odlišnou sexuální orientací apod., aniž by se znevažovala jejich rovnoprávnost
- Jak se naučit respektovat, že každý jazyk má své specifické rysy, žádný není nadřazen jiným jazykům
VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
Objevujeme Evropu a svět
naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů
Evropa a svět nás zajímá
rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty blízkého okolního prostředí mající původ či vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy
Jsme Evropané
kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže
Globalizační a rozvojové procesy
- teoretická základna pojmu globalizace: jak se promítají vývojové procesy současného světa do každodenního společenského života, do života každého člověka
- historické přístupy k procesům globalizace: vnímání vývojových procesů probíhajících v určitých historických etapách, zprvu nerovnoměrně v různých regionech světa, později již v celosvětové (globální) úrovni
-geografické vnímání globalizace: charakteristika vývojových procesů a změn uskutečňujících se v určitém prostoru a v čase a projevujících se rozvojem techniky, rostoucí dynamikou v pohybu informací, kapitálu, zboží, spotřeby a lidí ve společenském prostředí; zvyšující se inovací, intenzitou a rychlostí hospodářských a sociálních vazeb, výměn a činností, které stále více překračují tradiční politické, ekonomické, kulturní a geografické hranice; zvyšováním vzájemné závislosti
- perspektivy společenského rozvoje v kontextu globalizačních procesů: aspekty, dimenze a měřítka společenského rozvoje, kladné a záporné projevy a tendence
- ekonomický rozvoj a globalizace: soubor procesů vedoucích k propojování výrobců a spotřeby v celosvětovém měřítku se sociálními a politickými dopady: internacionalizace světového hospodářství – národní státy, nadnárodní společnosti, globální trh a spotřeba; globální ekonomická nerovnost – nerovnoměrnost v rozložení a rozvoji světového hospodářství, centra a periferie výroby a spotřeby; koncentrace hospodářské a politické moci
- globalizace a kulturní změny: procesy podporující stejnorodost a rozdílnost kulturního prostředí, snižování kulturní rozmanitosti na Zemi, šíření tzv. globální kultury a jeho důsledky
- lokální kulturní prostředí v procesu globalizace: posilování místních zájmů, komunit a identit (protikladný proces tzv. glokalizace vůči globalizaci)
- kulturní okruhy ve světě a v Evropě: etnická, jazyková a náboženská rozmanitost, civilizační okruhy, jejich specifikace, rozdíly a možnosti spolupráce; prolínání světových kultur, etnické, náboženské a kulturní konflikty jako důsledek globalizace
- člověk jako jedinec v globálním kontextu: diskuse jak vyjádřit osobní identitu (rozumět sám sobě, chápat sám sebe uvnitř společnosti); chápání národní a evropské identity, vlivy na člověka jako jedince ve společnosti v lokálním, regionálním a globálním kontextu
Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce
- historické kořeny rozvojové spolupráce: kolonialismus, dekolonizace, studená válka
- mezinárodní instituce na pomoc rozvojové spolupráci: světové finanční, ekonomické, kulturní a náboženské instituce, OSN
- možnosti zapojit se do rozvojové spolupráce: organizace v oblasti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v národním a mezinárodním měřítku, nadace a fondy podporující lidi v tísni, jejich funkce
- lidský rozvoj a jeho různé dimenze: udržitelný život a rozvoj, rozvojové cíle tisíciletí (projekt Millenium Development Goals) – konkrétní cíle v oblasti rozvoje a odstraňování chudoby
- humanitární pomoc a rozvojová spolupráce: solidarita s postiženými zeměmi a oblastmi; rozvojová spolupráce reprezentující veškeré aktivity, které se snaží reagovat na dlouhodobé problémy chudých zemí; důvody, způsoby a formy realizace
- světový obchod: mezinárodně organizovaný spravedlivý obchod (Fair Trade) a problémy jeho naplňování
Vzdělávání v Evropě a ve světě
- vzdělávací politika EU a její projekce do vzdělávacího systému v ČR
- vzdělávací programy EU a možnosti účasti v nich
- proces utváření evropského vzdělávacího prostoru a mobilita ve vzdělávání
- podmínky a možnosti studia v zahraničí
- významné zahraniční univerzity
- stipendia na zahraničních univerzitách
- srovnávací charakteristiky vzdělávání na gymnáziích v ČR a obdobných školách v zahraničí, profily absolventů a závěrečné zkoušky (maturita), kompatibilní prvky a rozdíly
VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA
Občanská společnost a škola
škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy; formy participace žáků v životě školy a místní komunity, význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy (žákovských rad či parlamentů); spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci
Formy participace občanů v politickém životě
volební systémy a demokratické volby; politika a parlamentní, krajské a komunální volby; obec jako základní jednotka samosprávy státu; společenské organizace a hnutí
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
demokracie jako protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie: spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka; význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti
Občan, občanská společnost a stát
občan jako odpovědný člen společnosti (tj. znalý svých práv a povinností, schopný je aktivně uplatňovat, přijímající odpovědnost za své postoje a činy, angažovaný a zainteresovaný na zájmu celku); práva a povinnosti jednotlivce (občana) a Listina základních práv a svobod; úloha občana v demokratické společnosti; základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost, vláda zákona); principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, o dorozumívání a nedorozumění, zdroje konfliktů)
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
Rozvoj schopností poznávání
cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium
Sebepoznání a sebepojetí
já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem
Seberegulace a sebeorganizace
cvičení sebekontroly, sebeovládání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení
Psychohygiena
dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích.
Kreativita
cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích
Poznávání lidí
vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí
Mezilidské vztahy
péče o dobré vztahy; tolerance a pohled na svět očima druhého; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny)
Komunikace
řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (vysvětlování, žádosti, děkování, odmítání, informování, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání); asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci; pravda, lež a předstírání v komunikaci
Kooperace a kompetice
rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí (učební problémy vázané na látku předmětů, problémy v mezilidských vztazích, problémy v seberegulaci)
Hodnoty, postoje, praktická etika
analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne
Kompetence komunikativní
-
rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků
-
přemýšlí o různých typech informačních a komunikačních prostředků
-
reaguje na různé typy komunikačních a informačních prostředků a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění
-
naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje
-
účinně se zapojuje do diskuse
-
obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
-
využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
-
využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem
-
formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu
-
vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
Kompetence sociální a personální
-
podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu
-
na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů
-
v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá
-
účinně spolupracuje ve skupině
-
podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu
-
na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
-
vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj
-
ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty
-
přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy
-
chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu
-
oceňuje zkušenosti druhých lidí
-
respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají
Kompetence k učení
-
vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie
-
vyhledává a třídí informace
-
umí informace propojovat a systematizovat
-
využívá efektivně informace v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
-
plánuje, organizuje a řídí vlastní učení
-
projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
-
poznává smysl a cíl učení
-
má pozitivní vztah k učení
-
posoudí vlastní pokrok
-
určí si překážky či problémy bránící učení
-
naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit
-
kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich
-
samostatně pozoruje a experimentuje
-
umí získané výsledky porovnávat, kriticky posuzovat
-
vyvozuje závěry z pozorování a experimentů
-
operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly
-
uvádí věci do souvislostí
-
propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí
-
vytváří si komplexnější pohled na přírodní, společenské a sociokulturní jevy
Kompetence k řešení problémů
-
ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací
-
sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů
-
samostatně řeší problémy, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů
-
volí vhodné způsoby řešení
-
přezkoumá řešení a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací
-
kriticky myslí
-
činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit
-
uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
-
vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni
-
rozpozná a pochopí problém
-
přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách
-
promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
-
vyhledá informace vhodné k řešení problémů
-
nachází shodné, podobné a odlišné znaky informací
-
využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení problémů
-
nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
Kompetence občanské
-
respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví
-
projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost
-
aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit
-
chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy
-
respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví
-
respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot
-
je schopen vcítit se do situací ostatních lidí
-
odmítá útlak a hrubé zacházení
-
uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí
-
chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy
-
je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu
-
rozhoduje se zodpovědně podle dané situace
-
poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka
Kompetence pracovní
-
využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost
-
činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření
-
používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení
-
adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky
-
dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky
-
přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot
|