telefon:483394333fax:483394333
ředitel:Jan Kohoutekkontakty:gymtan@gymtan.cz
hl. koordinátor:Jan KohoutekIČ:60252570
email:gymtan@gymtan.czREDIZO:600010414
zřizovatel:Liberecký krajUJezu 642/2a, 461 80 Liberec 2Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu485 226 11170891508info@kraj-lbc.cz www.kraj-lbc.cz
Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace

Gymnázium osmileté všeobecné, zpracováno podle RVP ZV a RVP GV

Školní 305, 468 41 Tanvald , www.gymtan.cz

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk a literatura
Anglický jazykFrancouzský jazykNěmecký jazyk
primasekundaterciekvartakvintasextaseptimaoktáva
Realizuje obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura RVP ZV a GV.Realizují se tématické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.
Na předmět navazuje volitelný předmět Literární seminář.
Předmět je povinným maturitním předmětem ve společné části maturitní zkoušky.
Výuka je rozdělena na jazykovou výchovu, komunikační a slohovou výchovu a literární výchovu.Pro výuku je k dispozici odborná učebna vybavená didaktickou technikou.
V jedné hodině týdně se třída podle možností dělí na skupiny.
Ve všech složkách předmětu se žák postupně učí pracovat s náročnějšími texty odbornými i uměleckými, poznává bohatství mateřského jazyka a předmět se stává i prostředkem esteticko výchovného působení.
V jazykové a komunikační výchově je žák veden k tomu, aby rozuměl různým typům textů a promluv a přemýšlel o nich. Získává schopnost vyjadřovat se spisovným jazykem správně, výstižně, slohově vhodně a pohotově v projevech ústních i písemných přiměřeně věku.
Literární výchova je předmětem všeobecně vzdělávacím s výraznou funkcí esteticko-výchovnou. Žák získává základní přehled o vývoji české a světové literatury a je veden k tomu, aby respektoval, chránil a oceňoval naše tradice a získal pozitivní postoj k uměleckým dílům. Interpretace vybraných literárních děl přispívá k utváření názorů, postojů, zájmů, vkusu a mravního profilu žáka a celkově rozvíjí a kultivuje jeho duchovní život.
Výchovné a vzdělávací strategie:
- Učitel vybírá a předkládá žákům vhodné texty, tím je motivuje k četbě a k následné analýze a společné diskusi – kompetence k učení, sociální a personální, komunikativní.
- Učitel zapojuje žáky do předmětových soutěží a olympiád, tím je motivuje k hlubšímu studiu jazyka – kompetence k učení, kompetence komunikativní.
- Učitel zadává referáty, mluvní cvičení a slohové práce k aktuálnímu kulturnímu i společenskému dění, tím žáky vede, aby vyslovili otevřeně svůj názor, obhájili jej, podpořili logickými argumenty, aby spolupracovali s ostatními spolužáky při rozvoji diskuse a tolerovali vzájemně své názory – kompetence komunikativní, sociální a personální, občanské.
- Učitel organizuje pro žáky návštěvy filmových a divadelních představení, výstav, exkurze do nejrůznějších kulturních institucí (knihovny, galerie, muzea), rozvíjí tím jejich estetické cítění a vytváří prostor pro diskusi, analýzu a formulování závěrů – kompetence sociální a personální, kompetence komunikativní, kompetence občanské.
- Učitel organizuje práci žáků ve skupinách – kompetence sociální a personální, kompetence občanské.
- Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy (historické souvislosti, tradice a kulturní dědictví) – kompetence občanské, kompetence k učení.


MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu
Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality
různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace základních společenských hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakující se prostředky v médiích (ve zpravodajství, reklamě i zábavě)
Stavba mediálních sdělení
příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií); principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a užitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající)
Vnímání autora mediálních sdělení
identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; uplatnění výrazových prostředků pro vyjádření a zastření názoru a postoje; výrazové prostředky uplatněné se záměrem manipulace s názorem a postojem; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotový význam tohoto výběru
Fungování a vliv médií ve společnosti
organizace a postavení médií ve společnosti; faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti) ; role médií v politických změnách
Tvorba mediálního sdělení
uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení
Práce v realizačním týmu
redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce
ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA
Základní podmínky života
voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení); ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota ovzduší u nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině); ochrana biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy - biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí)
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství; doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace); průmysl a životní prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály a jejich vlivy na environment, vliv právních a ekonomických nástrojů na vztahy průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a udržitelný rozvoj společnosti); odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny); ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek, právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z okolí) změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); akce zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Den životního prostředí OSN, Den Země apod.)
Vztah člověka k prostředí
naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní a synergické působení, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás)
MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
Kulturní diference
jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti; člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání vlastního kulturního zakotvení a respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinci nebo příslušníci etnik žijící v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě
Lidské vztahy
právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci, ať patří k jakékoli kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační skupině; vztahy mezi kulturami - vedou nejen ke vzájemnému obohacování různých kultur, ale i ke konfliktům vyplývajícím z rozdílnosti kultur; předsudky a vžité stereotypy - jak mohou vést k diskriminaci; důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu slušného chování - základní morální normy; význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, představa ocitnutí se v roli druhého; lidská solidarita, pomoc při zapojování žáků jiné kultury do kolektivu třídy
Multikulturalita
multikulturalita současného světa a vývoj v budoucnosti; multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy různých jazyků - žádný není nadřazen jiným jazykům; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání
Princip sociálního smíru a solidarity
odpovědnost každého jedince za to, aby byla odstraněna diskriminace a předsudky vůči etnickým skupinám; dovednost žít nekonfliktně v multikulturní společnosti; aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti, aby vyhovovala všem - i minoritním skupinám; otázka lidských práv, nejdůležitější dokumenty
VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
Objevujeme Evropu a svět
naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů
Evropa a svět nás zajímá
rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty blízkého okolního prostředí mající původ či vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy
Jsme Evropané
kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže
VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA
Občanská společnost a škola
škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy; formy participace žáků v životě školy a místní komunity, význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy (žákovských rad či parlamentů); spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
Rozvoj schopností poznávání
cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium
Sebepoznání a sebepojetí
já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem
Kreativita
cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích
Poznávání lidí
vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí
Mezilidské vztahy
péče o dobré vztahy; tolerance a pohled na svět očima druhého; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny)
Komunikace
řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (vysvětlování, žádosti, děkování, odmítání, informování, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání); asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci; pravda, lež a předstírání v komunikaci
Řešení problémů a rozhodovací dovednosti
dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí (učební problémy vázané na látku předmětů, problémy v mezilidských vztazích, problémy v seberegulaci)
Hodnoty, postoje, praktická etika
analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne
Kompetence komunikativní
  • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků
  • přemýšlí o různých typech informačních a komunikačních prostředků
  • reaguje na různé typy komunikačních a informačních prostředků a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění
  • naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje
  • účinně se zapojuje do diskuse
  • obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
  • využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
  • využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem
  • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu
  • vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu
Kompetence sociální a personální
  • podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu
  • na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů
  • v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá
  • účinně spolupracuje ve skupině
  • podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu
  • na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce
  • vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj
  • ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty
  • přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy
  • chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu
  • oceňuje zkušenosti druhých lidí
  • respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají
Kompetence k učení
  • vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie
  • vyhledává a třídí informace
  • umí informace propojovat a systematizovat
  • využívá efektivně informace v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
  • plánuje, organizuje a řídí vlastní učení
  • projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení
  • poznává smysl a cíl učení
  • má pozitivní vztah k učení
  • posoudí vlastní pokrok
  • určí si překážky či problémy bránící učení
  • naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit
  • kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich
  • samostatně pozoruje a experimentuje
  • umí získané výsledky porovnávat, kriticky posuzovat
  • vyvozuje závěry z pozorování a experimentů
  • operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly
  • uvádí věci do souvislostí
  • propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí
  • vytváří si komplexnější pohled na přírodní, společenské a sociokulturní jevy
Kompetence k řešení problémů
  • ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací
  • sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů
  • samostatně řeší problémy, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů
  • volí vhodné způsoby řešení
  • přezkoumá řešení a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací
  • kriticky myslí
  • činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit
  • uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
  • vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni
  • rozpozná a pochopí problém
  • přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách
  • promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
  • vyhledá informace vhodné k řešení problémů
  • nachází shodné, podobné a odlišné znaky informací
  • využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení problémů
  • nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
Kompetence občanské
  • respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví
  • projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost
  • aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit
  • chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy
  • respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví
  • respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot
  • je schopen vcítit se do situací ostatních lidí
  • odmítá útlak a hrubé zacházení
  • uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí
  • chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy
  • je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu
  • rozhoduje se zodpovědně podle dané situace
  • poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka
Kompetence pracovní
  • využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost
  • činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření
  • adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky
  • dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky
  • přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot