Gymnázium čtyřleté všeobecné, zpracováno podle RVP GV

Osvojení anglického jazyka navazuje na poznání českého jazyka a má i podobné cíle – postupné zvládání mluvených a psaných projevů a vytváření komplexní komunikační kompetence. Jsou tu však i cíle specifické. Aktivní znalost cizích jazyků je v současné době nezbytná jak z hlediska globálního, neboť přispívá k účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, protože usnadňuje přístup k informacím a k intenzivnějším osobním kontaktům, čímž umožňuje vyšší mobilitu žáka a jeho rychlejší orientaci.
V současné době je ve výuce cizích jazyků kladen důraz na zvyšování komunikativní úrovně, aby žáci mohli v tomto jazyce účinně komunikovat na běžná témata, aby mohli navazovat společenské a osobní vztahy a naučili se porozumět kultuře a zvykům jiných lidí a respektovat je. Vyučování cizím jazykům vede žáky k prohlubování komunikačních schopností získaných na základní škole (znalosti lingvistické, sociolingvistické, pragmatické).

Předmět Anglický jazyk realizuje obsah vzdělávacího oboru Cizí jazyk 1 RVP GV. Realizují se zde tematické okruhy následujících průřezových témat - Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova.
Na naší škole se třída ve všech hodinách týdně dělí na skupiny. Rozdělení je provedeno na začátku prvního ročníku na skupiny o přibližně stejném počtu žáků. Pro výuku je k dispozici didaktická technika. Předmět je koncipován tak, aby žáka připravil na zvládnutí maturitní zkoušky (didaktický test z jazyka, poslechový subtest, četba a ústní zkouška). Proto je výuka v jednotlivých ročnících zaměřena na rozvíjení receptivních i produktivních jazykových dovedností a jejich postupné rozšiřování. Na předmět navazuje ve 3. a 4. ročníku volitelný předmět Konverzace v anglickém jazyce. Náplň učiva obsahuje tematické okruhy z oblasti geografie, historie, základů společenských věd, biologie a ostatních jazyků.


(aktivní pronikání do zázemí veřejné komunikace) - vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize) - vnější vlivy na chování médií: institucionální (mediální legislativa), regulace, neformální (nátlak, lobbying, vlivové agentury, public relations apod.) - financování médií (reklama, poplatky, efektivita realizovaná standardizací) - profesně etické kodexy - lidé v médiích a jejich práce (novináři, baviči, herci, manažéři) - jaká máme práva ve vztahu k médiím (právo na opravu a právo na odpověď) - organizace práce v médiích: jak vzniká zpráva, jak vzniká zábavní pořad, práce v redakci, výrobní štáb - práce v produkčním týmu „školního média“ (tištěné periodikum, rozhlasové či televizní vysílání, internetové periodikum), rozbor školní produkce z hlediska dodržování dohodnutých zásad a pravidel („třídní mediální ombudsman“) - příprava vlastních materiálů psaných i nahrávaných (tvorba textu, zvukového a obrazového záznamu s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru a multimediálních technologií) - komunikace a spolupráce v týmu (stanovení časového harmonogramu, rozdělení úkolů a odpovědnosti, otázka autorství a dopracování materiálů s ohledem na celek) (citlivé vnímání souvislostí v nestrukturovaném sociálním prostředí) - kategorie mediálních produktů (noviny, časopisy, rozhlasové a televizní vysílání, internetové stránky), formy mediálních sdělení (zpravodajství, komentář, dokument, seriál, poradna , fotoromán apod.), vzájemné inspirace mezi médii - rozbor aktuálního zpravodajství, kritéria pro výběr zpráv (důležitost pro život, aktuálnost, negativita, blízkost, jednoduchost, jednoznačnost, přítomnost prominentní osoby, možnost trvání v čase) - vztah mezi mediálními produkty a skutečností (mediální „reprezentace“ skutečnosti, vztah zpravodajství a skutečnosti, vztah fikce a skutečnosti, „hra“ se skutečností, relevance a věrohodnost informačních zdrojů a informací ) - výrazové prostředky (kódy a konvence) typické pro konkrétní média: obrazové, zvukové a jazykové prostředky, sekundární kódy charakterizující jednotlivá média (obálky časopisů pro děti a mládež, znělky v rozhlase a televizi) - stereotypy, které se projevují v mediovaných reprezentacích, identifikace a vyhodnocení předsudku ve zpravodajství, dramatické tvorbě a zábavních pořadech - hodnoty a životní styly nabízené/nenabízené mediálními produkty a jejich konkrétní předvedení - mediální produkce pro mládež (společný rozbor tisku z hlediska prezentace mezigeneračních vztahů, intimních vztahů, představ o žádoucí/nežádoucí budoucnosti) - reklama a její výrazové prostředky, kritický přístup k reklamě, rozbor reklamy z hlediska použité strategie (úspěch ve společnosti, získání obdivu, výzvy k identifikaci) - příprava „ideálního“ časopisu pro mládež (co v reálných časopisech žáci považují za zajímavé a co v nich postrádají) - příprava reklamní kampaně výstižně propagující školu - příprava příspěvku na stejné téma do různých typů reálných novin či časopisů - příprava televizního vystoupení založeného na textu z denního tisku (rozdíl mezi psaným a mluveným projevem) (vědomí síly a významu aktivního přístupu ke všem podnětům) - co je veřejnost, publikum, občané, uživatelé, konzumenti - jak vzniká čtenářská/posluchačská/divácká skupina, co je cílová skupina - média pro vybrané skupiny (pro mládež, pro ženy, pro zájmové skupiny) - jak se měří a popisuje publikum (náklad, čtenost, sledovanost, podíl na trhu) - co je aktivní publikum, „sémantická moc“ publika (volnost vyložit si sdělení po svém) - návyky při konzumaci médií (strukturace dne podle médií – čtení novin či časopisu, sledování televize, „boj o dálkové ovládání“, uspořádání nábytku vzhledem k televizi apod.) - sledování a popis návyků při užívání médií v rodině/třídě/skupině a jejich rozbor - ohlasy čtenářů/diváků/posluchačů na pořad, formulace názorů, napsání souhlasné či nesouhlasné reakce